Udržitelnost jako konkurenční výhoda.
Jak mohou výrobní firmy transformovat svou strategii už dnes.
Počátkem loňského roku vstoupila v platnost směrnice EU o podávání zpráv o udržitelnosti podniků. První data a reporty podle nových pravidel odevzdávají v tomto roce už na příklad finanční instituce. Dalších firem se tato povinnost dotkne již v roce 2025 a do této skupiny spadne i velká část českého průmyslu.
Bez ohledu na legislativu se však stále více výrobních firem setkává s požadavky odběratelů nebo bank na nefinanční reporting už dnes. Jak co nejlépe tohoto přechodného období využít a získat konkurenční náskok? Jak splnit požadavky zákazníků a udržet se v dodavatelském řetězci, na to jsme se zeptali Lukáše Ferkla, managing partnera a CTO ve společnosti EnviTrail.
Jaký dopad mají mezinárodní ESG standardy na české výrobní firmy a jak se mění jejich adaptace na tyto standardy?
Řada firem se udržitelným rozvojem, nebo jak je dnes moderní říkat – ESG, zabývá už řadu let. Je ale pravda, že pro většinu firem je to nová situace. Pro firmy je teď asi důležité pochopit, že evropské reportovací standardy pro udržitelnost (European Sustainability Reporting Standards, ESRS) jsou sice administrativně velmi náročné, ale z větší části vyžadují reporting věcí, které firmy už dnes někam hlásí. Firmám tedy přibude práce shromáždit všechny informace podle předepsané formy do jednoho dokumentu a doplnit případné nedostatky. Navíc je v ESRS požadavek na uhlíkovou stopu, kterou firmy doposud počítat nemusely.
Jaké jsou podle vaší zkušenosti hlavní bariéry při implementaci ESG politiky v průmyslových firmách?
Záleží na tom, co si představíme pod pojmem „ESG politika“. Většina zodpovědných průmyslových firem se do jisté míry udržitelně chová – řídí svoje odpady, monitorují emise škodlivých látek, snižují svoji energetickou spotřebu, starají se o své zaměstnance. Co dělá problémy je implementace evropských reportovacích standardů, ale to je způsobeno jednak jejich složitostí, jednak tím, že je to velice čerstvá věc a není úplně jasné, jak přesně se mají implementovat.
Jaký vliv mají (nebo by měly mít) ESG kritéria na strategické rozhodování ve firmách?
ESG je ze své podstaty metoda pro risk and opportunity management, takže je přímo vytvořená jako nástroj pro pomoc při strategických rozhodnutích. Firmy by ideálně měly zapomenout na to, že existuje nějaká komplikovaná evropská legislativa a soustředit se na to, jak jim ESG při rozhodování může pomoci, například při vyhodnocování firemních dlouhodobých strategií s ohledem na změnu klimatu a pravděpodobnost dlouhých epizod sucha. Je to také něco, co našim klientům a partnerům doporučujeme a s čím jim pomáháme.
Existuje nějaká účinná obecná strategie pro implementaci ESG cílů ve firmách?
Jak jsem již zmínil, ESG je metoda risk managementu zohledňující principy trvale udržitelného rozvoje, a jedním z pilířů udržitelnosti je ekonomika. Firma by si tedy měla nejdříve vytvořit svoji obecnou firemní strategii a na tu navázat strategii udržitelnosti. Přirozeným pojítkem těchto dvou přístupů je právě ekonomika.
Jaké jsou hlavní výzvy při výpočtu a snižování uhlíkové stopy v malých a středně velkých průmyslových firmách? Jak je mohou firmy efektivně řešit?
Výpočet je důležitý jako datová základna pro rozhodování o dekarbonizačních opatření, je tedy potřeba se soustředit na sběr dat v oblastech, které může firma ovlivnit. Pokud má například největší dopad v oblasti energií, je nutné, aby detailně měřila své energetické spotřeby. Pro snižování uhlíkové stopy je potřeba si uvědomit, že neexistuje žádný kouzelný proutek, kterým bychom mávli a firma by byla uhlíkově neutrální. Firmy se musí připravit na řadu malých, postupných kroků. Snížení uhlíkové stopy firmy na úrovni 3-5 % ročně je velmi dobré.
Jak vnímáte roli digitalizace a pokročilých technologií při ekologizaci výroby? Můžete popsat technologie nebo inovace, které mají klíčový význam pro snižování uhlíkové stopy ve výrobních podnicích?
Určitě jsou to automatické systémy řízení, tj. automatizace výroby. Většina firem má velký prostor pro zvyšování účinnosti výroby skrze optimalizaci výrobních procesů, což má samozřejmě pozitivní vliv na uhlíkovou stopu. Každé průmyslové odvětví má svoje, ale obecně lze říci, že inovace jsou velmi důležitý faktor (ne-li ten nejdůležitější) pro snižování uhlíkové stopy. Sem mohou spadat např. různé matematické výpočetní metody a simulace, které dokážou výrazně zefektivnit výrobu nebo prototypování výrobků. Dále aditivní výroba, která těchto výpočtů využívá, je rychlejší, ekonomičtější a energeticky méně náročná, a v mnoha ohledech dokáže nahradit tradiční výrobu. Potom to jsou technologie jako fotovoltaika, bateriová úložiště, nahrazování zemního plynu elektřinou apod., ale to už dnes nelze považovat za inovativní technologie.
Jak ESG faktory ovlivňují vztahy s dodavateli a zákazníky?
Naprosto klíčové jsou závazky udržitelnosti koncových (OEM) odběratelů, které jsou dnes pro jejich dodavatelský řetězec daleko důležitější a striktnější než evropská legislativa. Je důležité vést v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců otevřenou diskuzi, protože OEMs si často neuvědomují, jaké požadavky jsou realistické. Například jistá automobilka měla na své dodavatele požadavek dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030, což bylo zcela nerealistické, ale po diskuzi se svými dodavateli přišla s kritériem snižování uhlíkové stopy tempem 5 % za rok, což je ambiciózní, ale realistické.
Existují na trhu finanční nástroje nebo podpora pro firmy, které se snaží zlepšit svou ESG politiku a snižovat uhlíkovou stopu?
Hodně se o tom mluví, ale reálných příležitostí je velmi málo. Existuje samozřejmě řada dotačních titulů, ale v oblasti bankovních služeb toho zatím moc není. Pro opravdu velké projekty, v řádech desítek miliónů Euro, je zajímavá emise Green Bonds, zelených dluhopisů.
Menší firmy mohou využívat nového programu Evropské komise, tzv. EDIHů, což jsou inovační centra, jejichž cílem je poskytovat malým a středním firmám know-how, služby, vzdělávání a technologie k testování za nulové, či velice nízké náklady a podpořit je tak v inovačních krocích a větší konkurenceschopnosti. Velkou výhodou těchto center je, že se firmy dostanou k nejnovějším znalostem v oboru, mohou případně využít i lidské, vývojové, výzkumné a technologické kapacity, a získají erudovaného a nezávislého průvodce celým procesem, jehož motivací není zisk z prodeje technologií nebo nekompletních služeb, ale skutečně podpora domácího průmyslu.
Jaký dopad má implementace ESG kritérií na financování firmy? Jsou banky a investoři více nakloněni financovat společnosti s pevnou ESG agendou?
Často je to vstupní podmínka, ale nerozhoduje potom v konkrétní evaluaci nebo risk assessmentu. To se ale zvolna mění, banky jsou nuceny regulátorem a legislativou vykazovat financování projektů, které jsou udržitelné. Nicméně děje se to velmi pomalu. Ale jako první kritérium, jestli se s Vámi vůbec banka bude o vašem projektu bavit, je ESG už dnes důležité.
Jaký význam má vzdělávání a školení zaměstnanců v kontextu ESG a udržitelnosti? Jaké typy programů byste doporučil?
Česká společnost je velmi konzervativní a i náš přístup k ESG a udržitelnosti je velmi rezervovaný. Ale často velmi zkreslený. Důležité je lidi pro tuto myšlenku získat, ale zároveň se vyhnout zkratkám a propagandě. Doporučil bych ve firmách zavádět i opatření, které sice mají poměrně malý dopad, ale každý chápe, že jsou správná – šetření vodou, třídění odpadu, úspory energií apod. Najít vhodný program pro zaměstnance je složité, úspěšné jsou různé workshopy nebo firemní akce zaměřené na udržitelnost, jako nabízí právě Brain4Industry, ať už v rámci svých poradenských služeb nebo přímo ve vzdělávací akademii. S přímou vazbou na výrobu a technologie jde pak o ideální nástroj, jak myšlenku udržitelnosti prostoupit celou formou.
Jak vnímáte spojení mezi ESG aktivitami a marketingem? Komunikují podniky své závazky k udržitelnosti svým zákazníkům dostatečně?
Marketing je klíčový a když komunikujeme udržitelný produkt, propagujeme tím i udržitelnost jako takovou – stejně jako například propagací zdravých potravin zároveň propagujeme zdravý životní styl. Podle mého názoru je velmi důležité udržitelné produkty propagovat, nebát se, ale samozřejmě musí firmy velmi citlivě vnímat hranice poctivého marketingu.
Jak se bude podle vás dále rozvíjet oblast ESG?
V ideálním případě se bude vyvíjet k vyšší udržitelnosti našeho podnikání – k tomu je potřeba zjednodušit administrativu a soustředit se na business aspekty ESG, jako je právě management na základě rizik a příležitostí.
Rozhovor zpracovala: Michaela Winklerová
